Vývoj a historie televize ve světě a v Československu

první televizní vysílání v československu

Televizory lze najít v miliardách domácností po celém světě. Ale před 100 lety nikdo ani nevěděl, co je to televize. Teprve v roce 1947 vlastnilo televizory jen několik tisíc lidí. Jak se taková průkopnická technologie změnila z výklenkového vynálezu na pilíř obývacího pokoje?

Dnes se dozvíte jaká byla historie televize nejen v Československu a kam může dále směřovat v budoucnu.

Mechanická televize na konci 18. a začátku 19. století

Historie televize sahá až na konec 18. století. Před elektrickými televizory jsme měli mechanické televize.

Tyto rané televize se začaly objevovat počátkem 19. století. Zahrnovali mechanické skenování obrázků a jejich přenos na obrazovku. Ve srovnání s elektronickými televizory byly extrémně primitivní.

Jeden z prvních mechanických televizorů používal rotující disk s otvory uspořádanými do spirálového vzoru. Toto zařízení vytvořili nezávisle dva vynálezci: skotský vynálezce John Logie Baird a americký vynálezce Charles Francis Jenkins. Obě zařízení byla vynalezena na počátku 20. let 20. století.

Před těmito dvěma vynálezci vyvinul německý vynálezce Paul Gottlieb Nipkow první mechanickou televizi. Toto zařízení odesílalo obrazy dráty pomocí rotujícího kovového disku. Místo toho, aby zařízení nazval televizí, jej však nazval „elektrický dalekohled“. Zařízení mělo 18 řádků rozlišení.

V roce 1907 dva vynálezci – Rus Boris Rosing a English A.A. Campbell-Swinton – zkombinoval katodovou trubici s mechanickým skenovacím systémem a vytvořil zcela nový televizní systém.

Počáteční úsilí těchto vynálezců nakonec vedlo k první elektrické televizi na světě o několik let později.

První elektronická televize byla vynalezena roku 1927

Již v roce 1927 byla vynalezena první elektrická televize.

První elektronickou televizi na světě vytvořil 21letý vynálezce Philo Taylor Farnsworth. Tento vynálezce žil v domě bez elektřiny až do svých 14 let. Počínaje střední školou začal uvažovat o systému, který by dokázal zachytit pohyblivé obrazy, transformovat je do kódu a poté je přesunout rádiovými vlnami do různých zařízení.

Farnsworth byl míle napřed před jakýmkoli dosud vyvinutým mechanickým televizním systémem. Farnsworthov systém zachytil pohyblivé obrazy pomocí paprsku elektronů (v podstatě primitivní kamera).

První obraz, který kdy vyslal televizor, byla jednoduchá čára. Později Farnsworth pomocí své televize skvěle přenesl znak dolaru poté, co se potenciální investor zeptal: „Kdy uvidíme v této věci nějaké dolary, Farnsworthe?“

V letech 1926 až 1931 vynálezci mechanické televize pokračovali v ladění a testování svých výtvorů. Všichni však byli odsouzeni k zastarání ve srovnání s moderními elektrickými televizory: do roku 1934 byly všechny televizory převedeny do elektronického systému.

Je pochopitelné, že všechny rané televizní systémy přenášely záběry v černé a bílé barvě. Barevná televize však byla poprvé teoretizována již v roce 1904 – o čem budeme hovořit později.

Jak fungovaly první televize?

Dva výše uvedené typy televizorů, mechanické a elektronické, fungovaly naprosto odlišnými způsoby. Výše jsme naznačili, jak tyto televizory fungovaly, ale v této části se budeme zabývat podrobnějším popisem.

Mechanické televize

Mechanické televizory se při přenosu obrazu z vysílače do přijímače spoléhaly na rotující disky. Vysílač i přijímač měly rotující disky. Disky měly v sobě otvory rozmístěné kolem disku, přičemž každý otvor byl o něco nižší než ten druhý.

Chcete-li přenášet obrázky, museli jste umístit kameru do zcela temné místnosti a poté za disk umístit velmi jasné světlo. Ten disk by byl otočen motorem, aby se udělala jedna revoluce pro každý snímek televizního obrazu.

Bairdova raná mechanická televize měla 30 děr a otáčela se 12,5krát za sekundu. Před diskem byla čočka, která zaostřovala světlo na předmět.

Když světlo zasáhlo předmět, toto světlo by se odrazilo do fotoelektrického článku, který pak přeměnil tuto světelnou energii na elektrické impulsy. Elektrické impulsy jsou přenášeny vzduchem do přijímače. Disk na tomto přijímači by se točil přesně stejnou rychlostí jako disk na kameře vysílače (motory by byly synchronizovány, aby se zajistil přesný přenos).

Přijímací konec představoval rádiový přijímač, který přijímal přenosy a připojoval je k neonové lampě umístěné za diskem. Disk se bude otáčet, zatímco lampa bude vydávat světlo v poměru k elektrickému signálu, který získává z přijímače.

Nakonec vám tento systém umožní zobrazit obraz na druhé straně disku – i když byste potřebovali lupu. Systém funguje ve formě diagramu:

Ukázka jak funguje mechanická televize:

Přehrajte si video ukázku jak funguje mechanická televize.

Historie elektronické televize

Existuje důvod, proč jsme přestali používat mechanické televize: elektronické televize byly mnohem lepší.

Elektronické televize se spoléhají na technologii zvanou Cathode Ray Tube (CRT) a také na dvě nebo více anod. Anody byly kladné svorky a katoda záporná.

„Katodovou“ část katodové trubice tvořilo vyhřívané vlákno uzavřené ve skleněné trubici („T“ CRT). Katoda by uvolnila paprsek elektroniky do prázdného prostoru trubice (což bylo ve skutečnosti vakuum).

Všechny tyto uvolněné elektrony měly záporný náboj a byly by tak přitahovány kladně nabitými anodami. Tyto anody byly nalezeny na konci CRT, což byla televizní obrazovka. Když se elektrony uvolnily na jednom konci, byly zobrazeny na televizní obrazovce na druhém konci.

Střelba elektronů proti skleněné obrazovce samozřejmě nedělá obrazy. Aby bylo možné vytvářet obrázky, vnitřek televizní obrazovky by byl potažen fosforem. Elektrony by malovaly obraz na obrazovce jeden řádek po druhém.

K řízení palby elektronů používají CRT dvě „cívky řízení“. Obě cívky řízení využívají sílu magnetů k zatlačení elektronového paprsku do požadovaného místa na obrazovce. Jedna cívka řízení tlačí elektrony nahoru nebo dolů, zatímco druhá je tlačí doleva nebo doprava.

Philo Farnsworth a první elektronická televize

První televizní stanice v Československu

Počátky televize v Československu lze klást do období před 2. světovou válkou. První pokusy prováděl Jaroslav Šafránek. Válečné události však veškerou aktivitu v této oblasti přerušily. Po válce byl výzkum obnoven. První pokusné vysílání televize v Československu se konalo 23. 3. 1948 v Tanvaldě. Skupina vědců Vojenského technického ústavu zde uskutečnila ukázku pro veřejnost. Zkušební televizní vysílání ze Studia Praha ve Vladislavově ulici bylo zahájeno 1. května 1953 a 25. února 1954 bylo prohlášeno za pravidelné. Jako první televizní vysílač sloužila pražská rozhledna na Petříně. Televizní vysílání začínalo v rámci státního Československého rozhlasu, teprve v roce 1958 vznikla samostatná organizace Československá televize (ČST). Její pozici monopolního státního vysílatele potvrdil zákon č. 18 z roku 1964. Zpočátku vysílala televize pouze tři dny v týdnu, postupně se počet dnů zvyšoval a od 29. prosince 1958 televize své pořady vysílala po celý týden. Kromě pražského, začala vznikat i další studia:

  • 31. prosince 1955 v Ostravě,
  • 3. listopadu 1956 v Bratislavě,
  • 6. července 1961 v Brně
  • 25. února 1962 v Košicích.

Souběžně s rozvojem televize přibývalo diváků. V září 1962 měla televize milion platících diváků, v březnu 1965 byly hlášeny 2 miliony koncesionářů, v prosinci 1969 byla překročena hranice 3 milionů a v roce 1978 překročil počet hlášených přijímačů 4 miliony.

Historicky první televizor Tesla

První televizor Tesla vznikl ve Strašnicích v roce 1953 a nesla modelové označení 4001A. Úhlopříčka televizoru Tesla měla 25 centimetrů.

Televizor Tesla 4001A
Televizor Tesla 4001A

Tesla je česká značka elektrotechniky. Od svého založení v roce 1946 až do roku 1990 fungovala TESLA jako národní podnik – koncern, se sídlem v Praze – Strašnicích. Ten sdružoval desítky jednotlivých národních podniků (a jejich závodů a provozoven) v celém Československu pro výrobu jednak malé elektrotechniky (žárovky, mikrospínače aj.), jednak kompletní obor elektroniky od pasivních i aktivních mikroelektronických součástek (rezistory, elektronky, tranzistory, integrované obvody, LED, obrazovky, reproduktory, ovládací prvky aj.) přes spotřební elektroniku (rozhlasové a televizní přijímače, gramofony, kotoučové i kazetové magnetofony, přehrávače CD a videokazet atd.) až po velkou investiční elektroniku pro profesionální a vojenské využití (vysílače, kompletní audiořetězce pro divadla a kina, telefonní ústředny, radary atd.). Největšími odběrateli v té době byly zejména socialistické státy v rámci RVHP.

Výroba televizorů v Tesla Strašnice roku 1953
Výroba televizorů v Tesla Strašnice roku 1953

Pokud jste dočetli až sem tak si určitě přečtěte více z mého Blogu.

A určitě nezapomeňte navštívit náš e-shop tady.

Zdroje informací: cs.wikipedia.org, euro.cz, wikisofia.cz, bebusinessed.com

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *